|
|
Typy mimořádných událostí a specifická role zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením osob
SVOBODOVÁ, Adéla
Záměrem této diplomové práce bylo vytvořit souhrnný přehled o mimořádných událostech se zaměřením na specifika zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením osob. Teoretická část práce obsahuje základní pojmy a příslušnou legislativu. Jednotlivé kapitoly zahrnují souhrnné informace o integrovaném záchranném systému a pozici zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných události s důrazem na mimořádnou událost s hromadným postižením osob. Práce pojednává o přijmutí výzvy na zdravotnickém operačním středisku, hlášení výjezdových posádek z místa události a struktury řízení mimořádné události. Výzkumné šetření probíhalo za využití kvalitativní metody pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zaměřením na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění pacientů a osobní zkušenosti pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje s mimořádnými událostmi. Po podrobném analyzovaní rozhovorů vyplynulo, že nadpoloviční většina informantů má dostatečnou až nadprůměrnou výši teoretických znalostí v této problematice. Na velmi dobré úrovni byly vědomosti zdravotnických záchranářů týkající se obecného přehledu a třídících metod (START, Identifikační a třídící karta). Naopak nižší znalosti se projevily v problematice traumatologického plánování. Většina dotazovaných zdravotnických záchranářů poukázala na dobrou teoretickou výuku, v rámci přípravy na řešení mimořádné události, avšak dotazovaní zdůraznili, že by bylo potřeba zvýšit četnost praktické výuky. Jistě by pomohla zejména úprava školení a praktických nácviků pro současné potřeby zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Automatické externí defibrilátory v teorii a praxi
Burianová, Lucie ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou a významem umisťování automatických externích defibrilátorů u složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části popisuji základní anatomii a fyziologii srdce a také patofyziologii vybraných srdečních arytmií. Největší část je věnována samotným automatickým externím defibrilátorům. V několika kapitolách objasňuji filozofii defibrilátorů, popis přístroje, indikace a kontraindikace použití, správné užití defibrilátorů a výhody a nevýhody jejich použití v laické neodkladné resuscitaci. V práci uvádím historii defibrilace a automatických externích defibrilátorů a také zmiňuji studie, které byly na toto téma provedeny. V praktické části byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření formou anonymních dotazníků. Šetření bylo provedeno u složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Přínos urgentního příjmu pro zdravotnickou záchrannou službu
ČÁP, Marek
Zdravotnický záchranář se může dostat do situace, kdy nebude schopný určit přesný zdravotní stav pacienta. Není zcela jasné, na které oddělení pacient patří a vzniká takzvané "příjmové vakuum". Tento problém by se měl vyřešit vybudováním urgentních příjmů, které se stávají jediným dojezdovým místem zdravotnické záchranné služby. Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem hlavních činností urgentního příjmu, historií ve světě i v ČR, rozdělením typů těchto oddělení. Rovněž jsou zde uvedeny jednotlivé úseky tvořící celkovou strukturu urgentního příjmu. Cílem práce bylo zjistit hlavní přínosy urgentního příjmu pro zdravotnickou záchranou službu, zmapovat pozitivní a negativní zkušenosti zdravotnického záchranáře s urgentním příjmem, zjistit jakým způsobem by se dala zefektivnit spolupráce mezi urgentním příjmem a zdravotnickou záchrannou službou. V práci byla uplatněna kvalitativní metoda pomocí hloubkových rozhovorů. Do rozhovorů byli zapojeni záchranáři a sestry urgentního příjmu z Jindřichova Hradce. Z výsledku výzkumu vyplývá, že zdravotničtí záchranáři si nejsou vědomi všech přínosů urgentního příjmu. Jeho jedinou výhodou pro jejich povolání vidí pouze vytvoření jednoho dojezdového místa zdravotnické záchranné služby. Dále bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři vnímají nedostatek expektačních lůžek a přeplněnost urgentního příjmu jako negativní zkušenost při předávání pacientů. Posledním výsledkem mého výzkumného šetření bylo navržení strukturálních změn urgentního příjmu zdravotnickými záchranáři. Například oddělený vstup pro pacienty přijíždějící zdravotnickou záchrannou službou a pro pacienty samostatně přicházející či navýšení počtu expektačních lůžek.
|
|
|
Automatické externí defibrilátory v teorii a praxi
Burianová, Lucie ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou a významem umisťování automatických externích defibrilátorů u složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části popisuji základní anatomii a fyziologii srdce a také patofyziologii vybraných srdečních arytmií. Největší část je věnována samotným automatickým externím defibrilátorům. V několika kapitolách objasňuji filozofii defibrilátorů, popis přístroje, indikace a kontraindikace použití, správné užití defibrilátorů a výhody a nevýhody jejich použití v laické neodkladné resuscitaci. V práci uvádím historii defibrilace a automatických externích defibrilátorů a také zmiňuji studie, které byly na toto téma provedeny. V praktické části byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření formou anonymních dotazníků. Šetření bylo provedeno u složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Návrh koncepce vzdělávacího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje
MÁLKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce na téma "Návrh koncepce Vzdělávacího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby" má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část práce je věnována vzdělávání pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, jak z hlediska celoživotního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví dle platné legislativy, tak i z hlediska adaptačního procesu. Charakteristika oboru působnosti těchto pracovníků a jejich osobnostní předpoklady uvádějí do tématu práce. V obecné rovině je věnován prostor didaktickým principům, metodám vzdělávání dospělých a faktorům motivace k dalšímu vzdělávání. V souvislosti s celoživotním vzděláváním jsou v práci rovněž uvedeny nejvýznamnější vzdělávací akce oboru urgentní medicína. Empirická část práce ve svém úvodu představuje Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje jako organizaci a Vzdělávací výcvikové středisko, jenž je její nedílnou součástí a pro účely této práce je předmětem výzkumného šetření. Účastníci vzdělávání měli možnost prostřednictvím evaluačních dotazníků zhodnotit a v otevřených otázkách se vyjádřit k organizaci, průběhu a úrovni vzdělávací akce. Na základě výsledků šetření byl zpracován návrh koncepce Vzdělávacího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, který si klade za cíl zohlednit potřeby účastníků vzdělávání a v dalším metodickém zpracování na úrovni organizace na ně adekvátně reagovat.
|
|
|
Názory zdravotnických záchranářů na jejich kompetence
KLÍMA, Dominik
Názvem bakalářské práce je: Názory zdravotnických záchranářů na jejich kompetence. Zabývá se proto problematikou kompetencí, které v současné době zdravotničtí záchranáři mají, ale také jejich názory na možné rozšíření. V teoretické části práce je definován integrovaný záchranný systém, jehož součástí je také zdravotnická záchranná služba. Je zde nastíněna historie, činnosti a také poskytovatelé ZZS. Dále se zabývá rozdělením a typy výjezdových skupin, technickým a materiálním vybavením vozidel. V neposlední řadě jsou zde zmíněny kompetence, které v současné době má zdravotnický záchranář, a také specializace v urgentní medicíně, kterou se kompetence rozšiřují. V praktické části práce byla použita kvalitativní metoda výzkumu. Sběr dat byl proveden za pomoci polostandardizovaných rozhovorů s osmi zdravotnickými záchranáři, kteří pracují na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Součástí výzkumu bylo zmapovat znalost kompetencí v oboru zdravotnického záchranáře a zjistit názory na jejich případné rozšíření. S tím související spolupráce s lékařem na jednotlivých výjezdech. Výzkumný soubor byl podmíněn pouze délkou praxe, kterou si respondenti prošli v rámci svého povolání. Výzkumná otázka byla směřována ke konkrétním možnostem, které by zdravotničtí záchranáři uvítali oproti současným. Cílem práce bylo zjistit jaký názor mají zdravotničtí záchranáři na současné kompetence v rámci své profese. Dílčím cílem bylo pak, jaké názory mají na rozšíření kompetencí. Ze získaných a zpracovaných rozhovorů vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři jsou převážně spokojeni se současnými možnostmi. Rozšíření kompetencí z jejich pohledu by se týkalo takových částí, při kterých hrozí nejmenší riziko ohrožení pacienta či případných komplikací při léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Názory na rozšíření kompetencí se opíraly hlavně o větší zodpovědnost, která by v případě rozšíření nastala.
|
|
|
Zátěžové aspekty práce na urgentním příjmu z pohledu zdravotnického záchranáře
VELDA, Jakub
Problematika profesní zátěže byla do současné doby prozkoumána především v prostředí zdravotnických záchranných služeb, avšak šetření na poli oddělení urgentních příjmů bylo a je oblastí mnohem méně probádanou. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle: Vyhodnotit nejvíce zátěžové situace na urgentním příjmu. Porovnat zátěžové aspekty zdravotnických záchranářů na pracovištích urgentního příjmu se ZZS. Navrhnout způsoby vyrovnání se se zátěží na urgentním příjmu. Pro naplnění cílů práce byly položeny dvě výzkumné otázky: Dokáží u sebe zdravotničtí záchranáři, pracující na urgentním příjmu, popsat zatěžující faktory? Shodují se nejvíce zátěžové situace při práci na urgentním příjmu a ZZS? Otázky byly řazeny do čtyř oblastí. První oblast pojednávala o zátěžových faktorech a jejich porovnání se ZZS. Respondenti zde byli dotazováni na názor, v čem shledávají svou práci obtížnější, a v čem jednodušší oproti ZZS. Dále pak jaké situace vnímají jako nejsložitější na psychiku a zda mají z něčeho ve službě strach, či se nechtějí s něčím v životě setkat. Ve druhé oblasti jsme se s respondenty snažili vrátit k následkům situací prožitých během služby. Bylo zjišťováno, zda se během své služby na urgentním příjmu někdy setkali se situacemi, kterými se cítili ovlivněni, a jaké situace to byly. Třetí oblast se týkala odborné intervence. Zde bylo od respondentů zjišťováno, zda někdy v souvislosti s nějakou situací ve službě vyhledali odbornou psychologickou pomoc. Následně také zda mají takovou pomoc k dispozici v rámci svého pracoviště. Nakonec měli respondenti pohovořit o svém názoru na odbornou psychologickou pomoc v souvislosti se svou profesí. Poslední čtvrtá oblast se zabývala vyrovnáváním se a zvládáním stresu. V této oblasti bylo zjišťováno, zda se respondenti nějak snaží odbourat stres během služby, či se s někým k takovým situacím vrací. Respondenti pak měli odpovědět na to, zda mají nějaký druh aktivního odpočinku a jak často se mu věnují. Poté následoval prostor pro zodpovězení otázek týkajících se problematiky kouření, alkoholu a látek ovlivňujících psychiku. Díky výzkumem podloženému stanovení, že nejnáročnější situace na oddělení urgentního příjmu se týkají úmrtí nebo vážného zdravotního stavu mladého člověka nebo dítěte, bylo možné vyslovit tezi, že zdravotničtí záchranáři pracující na urgentním příjmu, u sebe dokázali popsat zatěžující faktory. Z výsledků bylo taktéž možné konstatovat, že se zátěžové situace na pracovištích urgentního příjmu a ZZS liší. Ovšem je zapotřebí podotknout, že ačkoli zátěžové situace a jejich vnímání vykazují určité odlišnosti, ve vnímání náročnosti práce na urgentním příjmu hraje roli určitá subjektivita. Z výsledků rovněž vyplynulo, že respondenti vnímají svou zátěž, v porovnání se zátěží u ZZS, jako lehčí. Vnímání nejvíce zátěžových situací týkající se vážných stavů a úmrtí mladých lidí a dětí, bylo však u zdravotníků těchto dvou subjektů rysem společným. Využití této práce by mohlo v praxi přispět k vytvoření koncepce preventivního i intervenčního programu, jako nástroje zvládání stresu, vycházející z těchto výsledků a zmíněných bodů. Bylo by zapotřebí je jen modifikovat na prostředí urgentního příjmu a na situace, které jsou shledávány respondenty jako náročné.
|
|
|
Intoxikace ethanolem či jinými návykovými látkami ve vztahu k urgentní medicíně
KUŠNIERIK, Štěpán
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části je popsána problematika ošetřování pacientů opilých a nebo pod vlivem jiných drog. V práci jsou popsány jednotlivé skupiny návykových látek, jakou formou se dostávají do organismu a jak na něj působí. Je popsána i symptomatologie intoxikace těmito drogami a uveden léčebný postup. Zmínil jsem i problematiku závislostí lidí pracujících v urgentní medicíně. Úkolem této práce bylo zjistit, zda jsou zdravotníci působící na poli urgentní medicíny dostatečně teoreticky připravení v oblasti drogových a alkoholových intoxikací. Dále mělo být zjištěno, zda se při ošetřování intoxikovaných nedopouštějí nějakých chyb a zda sami mají vlastní zkušenosti s užíváním nelegálních návykových látek. Pro výzkumnou část byla zvolena kvantitativní metoda. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkem určeným pro všechny kategorie zdravotníků (lékaři, záchranáři, sestry, řidiči i sanitáři) Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a anesteziologicko-resuscitačních oddělení nemocnic v Českých Budějovicích a Jilemnici. Hypotézy byly následující: Zdravotnický personál působící na poli urgentní medicíny je obeznámen s postupy ošetřování intoxikovaných pacientů. Primární ošetření, transport i příjem intoxikovaného pacienta probíhá standardním způsobem. Někteří zdravotníci mají zkušenosti s užitím nelegálních látek. Všechny tři byly potvrzeny. Doufám, že tato práce pomůže prohloubit znalosti zdravotnických záchranářů a jiných nelékařů. Také bych si přál aby posloužila jako inspirace pro další zpracování problematiky závislostí zdravotníků.
|
|
|
Profesní zátěž členů výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby
VELDA, Jakub
Tématem této bakalářské práce je problematika, týkající se profesní zátěže, se kterou se pracovníci zdravotnické záchranné služby na výjezdech setkávají. Záměrem této práce bylo zjistit, jaké faktory vnímají jako nejvíce zátěžové, jejich zkušenosti s kritickými situacemi a jakou formou se snaží se situacemi vyrovnat. Taktéž bylo cílem zjistit názor a popsat zkušenosti záchranářů s psychologickou pomocí a jejími modifikacemi. Realizace výzkumu proběhla kvalitativní formou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se členy výjezdových skupiny zdravotnických záchranných služeb Středočeského a Jihočeského kraje, pracujícími na pozici zdravotnický záchranář. Výzkumem bylo zjištěno, že se respondenti rozhovorů v souvislosti se svou profesí opravdu setkali s kritickými událostmi, kterými se cítili psychicky po určitou dobu výrazně ovlivněni. Respondenti také vnímají, že základy položené psychologické intervenci pro zaměstnance zdravotnických záchranných služeb v určitých krajích jsou dobrým předpokladem, aby i tato základní složka integrovaného záchranného systému měla pro své pracovníky zajištěno zázemí po psychické stránce a dopomohla svým zaměstnancům jak prevencí, tak i intervencí k duševní rovnováze, kterou vnímají jako jeden ze základních předpokladů správného plnění úkolů a povinností, které jsou obecně na pracovníky Zdravotnické záchranné služby kladeny. Možnou alternativou ke zlepšení této problematiky by mohlo být zakomponování legislativní povinnosti zaměstnavatele pečovat o psychickou stránku zaměstnance plnícího rizikové povolání.
|
|
|
Kompetence zdravotnického záchranáře v České republice
ČERNÝ, Jaroslav
Kompetence zdravotnického záchranáře v České republice. Takto zní téma této bakalářské práce. Cílem práce bylo zmapovat znalost kompetencí a zjistit spokojenost s rozsahem kompetenční činnosti u zdravotnických záchranářů. Teoretická část systematicky objasňuje problematiku. Popisuji integrovaný záchranný systém a jeho členění z důvodu primárního zastoupení z kterého vychází samotná zdravotnická záchranná služba. U té se zaměřuji na legislativní vývoj, vymezení a financování. Dále rozvádím typy výjezdových skupin. Samotný zdravotnický záchranář je v této práci popisován s důrazem na právní normy. Získávání odborné způsobilosti, uplatnění či specializační vzdělávání je v bakalářské práci také zahrnuto. Samotné kompetence zdravotnického záchranáře jsou rozděleny do několika skupin v rozsáhlém popisu. V praktické části jsem použil kvantitativní metodu výzkumu. Metodou sběru dat je anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Dotazníky byly rozdány do 7 různých výjezdových středisek. Po zodpovězení otázek se obě hypotézy potvrdily. Výsledky ukazují, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí svých profesních kompetencí a že jsou spokojeni s rozsahem kompetenční činnosti pro výkon svého povolání. Z práce vyplívá, že kompetence zdravotnického záchranáře nejsou dostatečně dobře popisovány v právních normách. Tato nedostatečnost staví zdravotnické záchranáře do zbytečně složité situace. V práci řeším problematiku negativního reversu a navrhuji dokument pro zdravotnického záchranáře z důvodu lepšího právního postavení.
|
host ::
RSS.